Kniha „O Plzni perem, kamerou a mikrofonem aneb rychlá péra novinářská“
Syndikát západočeských novinářů,z.s. připravuje knihu, která si dala za cíl obsáhnout celou šíři novinářské práce od rukopisu až po výrobu novin daném období roku cca 1960 -1989 na Plzeňsku.
„Kromě toho jsme také chtěli přiblížit i práci filmařů, televizních štábů či rozhlasového vysílání. Nevynechali jsme ani oblast propagace, která se dotýkala informací určených směrem k veřejnosti. Jako příklad můžeme uvést propagaci Divadla J.K.Tyla či sportovní nebo podnikovou propagaci.
V knize se však nevyhýbáme se ani další zajímavé oblasti a tou je studentská a žákovská novinová tvorba. Jako pozitivum vnímáme i zapojení studentů ze stř. školy prof. J. Švejnara, kteří by svými texty měli nabídnout určitý kontrast, jak oni vnímají tehdejší realitu jejich očima. S touto spoluprací a rovněž i dalšími školami počítáme i nadále při realizaci dalších projektů“ říká Roman Pešír duchovní otec projektu.
Čtenáři nebudou ochuzeni ani o pohled do tiskárny či zákulisí redakcí nebo i třeba na zajímavost jakou byly ve své době Světelné noviny nebo rozhlasový vůz či filmové studio PKO Plzeň.
V naší publikaci nemohou chybět ani dramatické chvíle roku 1968, kdy se našli lidé, kteří se nebáli a pustili se do rozhlasového a televizního vysílání ihned po vstupu okupačních vojsk. Odvahu prokázala i hrstka novinářů z Plzeňské Pravdy, kteří začali vydávat tzv. ilegální Pravdu.
Všichni byli také v krátké době tvrdě politicky i osobně perzekuováni a jejich jména se pak již v novinách, televizi či rozhlasu neobjevila.
Autorský kolektiv si neklade za cíl zcela historicky postihnout vše, co se v popisované době odehrálo, ale formou vzpomínek pamětníků, dostupných pramenů a archivních materiálů se jedná o pokus popsat onu dobu z pohledu novinářů co nejobjektivněji.
Předpokládáme, že se vydáním této knihy podaří zaplnit alespoň zčásti určitou mezeru v oblasti novinářské práce, kdy bohužel mnohdy v archivech dokumenty chybí, pamětníků je málo a také pomalu ubývají.
Luboš Liška
